LOKALITA

Město Horní Blatná je součástí Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří, který je od 6. července 2019 památkou zapsanou na Seznam světového dědictví UNESCO.

Město bylo založeno v roce 1534 saským kurfiřtem Johannem Friedrichem na „zelené louce“. Je jedním z nejnázornějších příkladů krušnohorských horních měst budovaných v 16. století.

Renesanční urbanistická struktura města je dosud výborně zachovaná, dochovalo se zde několik cenných objektů s goticko-renesančními jádry a několik mladších objektů lidové architektury z 18. století s hrázděnými konstrukcemi.

V místě najdete několik restaurací, obchod s potravinami, poštu, muzeum cínu, kostel sv. Vavřince.

V blízkosti města Horní Blatná se nachází ski areály Klínovec a Plešivec.
V okolí se nachází také několik menších sjezdovek v Potůčkách a Perninku https://www.pernink.info/aktualne/ a  https://skiarealpernink.cz/cs

Běžecká trasa vede z Bublavy až do Božího daru, cyklotrasa od vodní nádrže Skalka u Chebu až na Sněžník u Děčína.

Na běžeckou stopu délky 41 kilometrů i cyklostezku délky 242 km,  se napojíte přímo v Horní Blatné. Cestou po magistrále si kromě běžkování, užijete také krásných výhledů, potkáte několik příjemných odpočinkových míst, kde se můžete občerstvit na další cestu. Jedním z nich je restaurace v penzionu Jelení, dále pak občerstvení U Červené jámy nad Hřebečnou.

Na Blatenský vrch dojdete z Horní Blatné několika trasami. Na jeho vrcholku se nachází rozhledna.

Nejkratší cesta vede po červené značce od silnice mezi Horní Blatnou a Božím Darem. Od rozcestí Pod Blatenským vrchem je vrchol asi 700 m severozápadně.

Nejhezčí cesta vede po naučné stezce ze severního části Horní Blatné okolo Vlčích jam (1 km).

Nejhodnotnější výstup je po žluté značce z Potůčků, kterou kopíruje i modrá cyklotrasa č. 2001 (asi 6 km s převýšením přes 400 m).

Přírodní památka vzniklá hornickou činností při těžbě cínových rud.

Byla vyhlášena v roce 1975 a nachází se na jihozápadním úbočí Blatenského vrchu severovýchodně od města Horní Blatná při stezce vedoucí k rozhledně. Katastrálně přísluší k poněkud vzdálenější obci Potůčky. V přírodní památce jsou Vlčí jámy a Ledové jámy. Vlčí jáma byla původně dolem Wolfgang. Tato propadlina je přes 120 metrů dlouhá, široká asi 14 metrů a hluboká až 25 metrů. Ledová jáma je 15–20 metrů hluboká, velmi úzká propadlina vzniklá hornickou činností při těžbě cínových rud, ve které se drží sníh celý rok. Jde o pozůstatek dolu Jiří.

Technická kulturní památka, dlouhá cca 12 kilometrů, lemovaná 23 naučnými zastávkami.

Dodnes funkční vodní dílo bylo vybudováno v letech 1540–1544 jako klíčový zdroj pohonné vody pro místní doly. Svou délkou téměř 13 kilometrů představuje nejdelší a nejdůležitější báňský vodní přivaděč v české části Krušných hor.

Na trase příkopu lze nalézt řadu zajímavých historických zařízení ke kontrole průtoku vody a dalších technických prvků. Příkop je tak vynikajícím příkladem technické zdatnosti krušnohorských vodohospodářů 16. století.

Jeho začátek leží v nadmořské výšce cca 975 metrů asi 1,5 km západně od Božího Daru, kde je voda z říčky Černá svedena do umělého kanálu.

Ten pak pokračuje přes Myslivny a Rýžovnu na Bludnou, do prvního velkého centra těžby a zpracování cínových a železných rud, a po obchvatu Blatenského vrchu se přibližuje k významným cínovým dolům Vavřinec, Konrád a dalším v Horní Blatné.

V některých partiích je Blatenský vodní příkop až dva metry široký a více než metr hluboký.

Ke stylovému přírodní občerstvení U Červené jámy se pohodlně dostanete na běžkách, na kole i pěšky.

Nachází se poblíž největší propadliny po důlní činnosti u nás, které se nalézá v blízkosti zaniklé báňské osady Bludná, která byla v 16. až 18. století významným centrem dolování cínových a železných rud v Krušných horách.

Dva okruhy po dřevěných stezkách, lze zvládnout celé pěšky nebo navázat na cyklostezky.

Naučná stezka vede částí Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, které bylo dle Ramsarské úmluvy vyhlášeno mezinárodně významným mokřadem.

Stezka, která je dlouhá 3,2 kilometrů, začíná u infocentra v Božím Daru. Převážná část stezky vede po povalových chodnících, které zajišťují jak bezpečnost turistů, tak i rašeliniště a vzácných druhů živočichů a rostlin, které se v něm nachází.

Skvělá zábava s rodinným výletem, během kterého můžete odeslat v Božím Daru dopis Ježíškovi.

Ježíškova cesta je plná zábavy a úkolů pro malé i větší děti. Na její trase plní různé úkoly, které zapisují do notýsku, který si předem zakoupí v infocentru v Božím Daru.

Poplatek za Ježíškův zápisníček činí pár desítek korun a veškeré prostředky jsou využívány zcela výhradně na opravy, úklid a údržbu Ježíškovy cesty a na zakoupení dárečku pro malé návštěvníky.